Stárnutí pleti a fotostárnutí

Co to je

Stárnutí pleti nejsou jedna věc, ale dva souběžné děje. Vnitřní, chronologické stárnutí je totéž, co dělá čas s játry nebo s cévami – běží všude stejně a nikdo se mu nevyhne. Zevní stárnutí je součet toho, co na kůži za život dopadlo: hlavně sluneční záření, dál znečištění ovzduší, kouření a další vlivy. Tomu druhému se říká fotostárnutí.

Proč to není teoretické rozdělení. Dá se totiž ukázat na jednom člověku na dvou místech.

Práce publikovaná v Journal of Dermatological Science porovnávala imunohistochemicky kůži víčka, která je celý život na slunci, s kůží hýždě, která na něm není, u lidí různého věku. Bílkovina ADAMTSL6, která udržuje pružná vlákna v povrchové vrstvě škáry, ubývala s věkem mírně na hýždi, ale mnohem výrazněji na víčku. Stejný člověk, stejný počet let, dvě různé hodnoty.

Studie s reflektanční konfokální mikroskopií u 120 dobrovolníků udělala totéž jinak: srovnala osluněnou tvář a přední plochu ušního lalůčku s jeho zadní, stíněnou plochou. Osluněná místa měla nepravidelný voštinový vzor pokožky, hrubý a shluklý kolagen a větší hloubku rýh; stíněná místa měla víc tenkého síťovitého kolagenu a víc škárních papil.

Rozbor kožního elastinu hmotnostní spektrometrií šel ještě dál a odděloval podíl obou dějů na jeho rozpadu. Závěr: rozpad pružných vláken probíhá u obou, ale v osluněné tkáni je výraznější, a fotostárnutí navíc mění tropoelastin tak, že je snadněji štěpitelný enzymy.

Nakolik za to může genetika. Integrativní analýza u více než 700 Poláků spojila genotypy, metylaci DNA a životní styl. Kombinace metylačních a genetických dat vysvětlila 59,0 % rozdílů v ploše obličejových vrásek a 26,2 % ve vnímaném věku obličeje. Zbytek je něco jiného – a část toho zbytku je slunce.

Co dělá s pletí

UVB a UVA nedělají totéž a nesahají stejně hluboko. Přehled o mechanismech fotostárnutí to shrnuje takto: UVB má kratší vlnovou délku, pohltí ho z větší části rohová vrstva a působí zarudnutí a změny v pokožce. UVA má delší vlnovou délku, proniká až do škáry a tam reaguje s DNA. Následkem obojího vznikají reaktivní formy kyslíku, které poškozují bílkoviny a strukturu kůže.

Praktický důsledek: opálení a spálení jsou hlavně UVB. Ztráta pružnosti a hluboké vrásky jsou hlavně UVA. A UVA prochází okenním sklem a je přítomné i v zimě a pod mraky.

Matrixové metaloproteinázy – a co doopravdy dělají. Jsou to enzymy štěpící bílkoviny mezibuněčné hmoty; právě ony daly téhle stránce její INCI záhlaví. Přehled v Journal of Cosmetic Dermatology je popisuje jako hlavní enzymy zodpovědné za odbourávání mezibuněčné hmoty a upozorňuje na věc, kterou reklama zamlčuje: vnitřní a zevní podněty spouštějí různé metaloproteinázy, každá má jiné oblíbené substráty a jinou roli. Autoři sami píší, že souhrnné literatury o kožních MMP a jejich inhibitorech je málo.

Přehled inhibitorů MMP jako látek proti fotostárnutí popisuje řetěz: dlouhodobé slunění → nadměrná exprese MMP → nepřiměřené odbourávání kolagenu → stárnutí. Je to model, ne měření na lidech, a naprostá většina zkoumaných inhibitorů má za sebou jen zkumavku.

Proto je „podpora kolagenu“ pojem bez obsahu. Kolagenu v kůži může být méně proto, že se ho méně tvoří, nebo proto, že se ho víc štěpí – a to jsou dvě různé poruchy s různým řešením. K tomu přehled o stárnutí kožních fibroblastů přidává třetí děj: fibroblasty samy stárnou (zkracování telomer, úpadek mitochondrií) a začnou vylučovat zánětlivé látky a proteázy, čemuž se říká senescencí navozený sekreční fenotyp. Tvrzení „podporuje kolagen“ neříká, na který z těch tří dějů přípravek míří, ani jestli na některý vůbec.

Glykace. Cukry se neenzymaticky navazují na dlouhověké bílkoviny, jako je kolagen, a vznikají pokročilé produkty glykace (AGE). Přehled v Experimental Dermatology popisuje, že AGE se do těla dostávají i stravou, váží se na buněčné receptory RAGE a spouštějí oxidační stres a zánět. Co ovšem u kůže nemáme, je důkaz příčinnosti u člověka – k tomu se dostaneme níž.

Co ukázal výzkum

Fotoprotekce je jediné opatření proti stárnutí pleti s prevenčními daty z randomizované studie na lidech. Stojí za to vědět, jak ta studie vypadala.

Nambourská studie publikovaná v Annals of Internal Medicine vybrala z obecního registru v australském Nambouru 1 621 dospělých a zařadila 903 lidí mladších 55 let do čtyř skupin: denní použití širokospektrého opalovacího krému nebo použití podle vlastního uvážení, a k tomu 30 mg betakarotenu nebo placebo. Sledovala se změna mikroreliéfu kůže mezi lety 1992 a 1996, hodnocenou zaslepenými posuzovateli.

Výsledek: ve skupině s denním používáním nebyl zjistitelný žádný přírůstek stárnutí kůže za 4,5 roku, a proti skupině s používáním podle uvážení bylo stárnutí o 24 % menší, relativní šance 0,76 (95% interval spolehlivosti 0,59–0,98). Betakaroten neměl žádný celkový účinek.

Jak to číst poctivě. Horní hranice intervalu je 0,98 – tedy velmi blízko jedničce; skutečný přínos může být i podstatně menší než čtvrtina. Autoři sami mezi omezeními uvádějí chybějící část výsledkových dat a jen střední sílu studie k zachycení mírných účinků. Měřil se mikroreliéf otisku kůže, ne to, jak lidé vypadali. A šlo o Austrálii na 26. rovnoběžce – v Česku by absolutní přínos vypadal jinak.

A přesto je to nejlepší, co v téhle oblasti existuje. Všechno ostatní jsou léčebné studie na už poškozené kůži, ne prevenční.

Studie opalovacích krémů, které prevenci neměří. Práce hodnotící multifunkční opalovací emulzi měla dvě části: trojrozměrný model kůže ozářený UVA dávkou 35 J/cm² a klinickou část u 63 čínských žen po 28 dnech s vyšší hydratací (+33,7 %) a pružností (+14,0 %). Jenže klinická část neměla kontrolní skupinu, takže z ní nelze oddělit účinek látky od účinku mazání a plynutí času – a ta první část je model, ne kůže. Totéž platí pro pokus s telomerami: širokospektrý krém tam zabránil zkracování telomer a zlomům DNA, ale šlo o keratinocyty a trojrozměrný model, ne o lidi.

Kam sahá SPF a kam ne. Mezinárodní shoda odborníků metodou Delphi shrnuje ve 27 bodech účinky viditelného světla a otevřeně přiznává, že pro měření ochrany před viditelným světlem neexistuje dohodnutá metoda. Přístrojová studie u 12 lidí s fototypy IV – VI navíc ukázala, že tónovaný minerální přípravek s oxidy železa a pěti antioxidanty sice snížil zarudnutí i pigmentaci lépe než přípravek s pouhým oxidem zinečnatým, ale ne všechny tónované přípravky byly proti netónovanému významně lepší. A srovnání u 40 dobrovolníků spárovaných podle fototypu našlo, že účinnost proti pigmentaci vyvolané UVA1 se lišila podle původu, ne jen podle fototypu.

Tretinoin má nejlepší léčebná data – a je to lék. Metaanalýza randomizovaných studií zahrnula 8 studií s 1 361 pacienty a sledování od 16 týdnů do 2 let. Proti nosiči zlepšil tretinoin jemné vrásky o 0,412 bodu (95% interval 0,233–0,590) a hrubé o 0,245 bodu (0,119–0,370).

Tady je namístě se zastavit. Necelá půl bodu na hodnotící stupnici je statisticky spolehlivý nález a zároveň něco, co si člověk v zrcadle nemusí všimnout. Rozdíl mezi „měřitelné“ a „viditelné“ je celý příběh téhle stránky.

Systematický přehled srovnávající tretinoin s ostatními prošel 25 studií: srovnávaná látka byla lepší v 7, rovnocenná ve 13 a horší ve 3. Skoro vždy byla ale lépe snášená. Autoři přitom uvádějí, že většina těch studií je nekvalitní nebo zatížená zkreslením.

Dvě konkrétní srovnání: adapalen 0,3 % proti tretinoinu 0,05 % v brazilské studii se zaslepeným hodnotitelem po 24 týdnech nevyšel významně odlišně v žádném ze sledovaných znaků – viz adapalen. A srovnání tretinoinového krému 0,05 % s 5% peelingem na předloktích u 24 žen nad 60 let snížilo skóre fotostárnutí o 20 % a počet aktinických keratóz o 60 %, bez rozdílu mezi postupy.

Retinol: jedna studie, kterou stojí za to znát celou. Randomizovaná dvojitě zaslepená studie na 36 seniorech (průměrný věk 87 let) porovnávala 0,4% retinol proti nosiči na levé a pravé paži, až třikrát týdně po 24 týdnů. Skóre jemných vrásek: −1,64 (95% interval −2,06 až −1,22) proti −0,08 (−0,17 až 0,01), P < 0,001. Přesvědčivé.

Jenže biochemické nálezy, kterými se ta studie nejčastěji cituje, stojí na jiných číslech: glykosaminoglykany P = 0,02 při n = 6 a prokolagen I P = 0,049 při n = 4. Čtyři vzorky. To není důkaz mechanismu, to je náznak. A prokolagen navíc není hotový kolagen, natož vrásky.

Přehled klinických dat k retinoidům uzavírá věcí, kterou by měl vidět každý, kdo kupuje sérum s retinolem: u nejčastěji používaných kosmetických retinoidů chybí důkazy z řádně navržených klinických studií. Klinickou účinnost proti stárnutí měly ve srovnání s tretinoinem doloženou jen tazaroten a adapalen. Viz i retinal a bakuchiol.

Vitamin C. Dvojitě zaslepená studie na půlkách obličeje porovnala 15% L-askorbovou kyselinu s 0,1% retinolem. Obě strany se zlepšily ve 2. a 4. týdnu, rozdíl mezi nimi významný nebyl. Čtyři týdny jsou na stárnutí kůže krátká doba a abstrakt neuvádí počet účastnic: „bez významného rozdílu“ tady tedy znamená spíš „nerozlišili jsme to.“ Studie s mikrojehličkováním u 31 dospělých porovnala na půlkách obličeje sérum s vitaminem C, E a kyselinou ferulovou proti placebu: ve 12. týdnu 23,9 % proti 6,8 % na Griffithsově stupnici a pružnost 39,0 % proti 6,8 %. Zásadní výhrada: obě strany dostaly mikrojehličkování, takže jde o přídavek k zákroku, ne o samotné sérum. Podrobněji na stránce vitamin C.

Peptidy. Systematický přehled s metaanalýzou zahrnul 19 randomizovaných studií s 1 341 účastníky. Souhrnný účinek na vrásky byl mírný: průměrný rozdíl 0,27 (p = 0,04) – a v podskupinové analýze ho táhly hlavně ústně užívané polypeptidy (0,27 celkem, 1,5 u nich, p = 0,01). Účinky na pružnost a hustotu byly nekonzistentní. Autoři sami volají po větších studiích s histologickým hodnocením. Jednotlivé práce jsou pak typicky slabší: studie s peptidem OS-01 kolem očí měla 22 účastníků a žádnou kontrolní skupinu, takže z čísel jako „pružnost +25,58 %“ nelze oddělit účinek látky od účinku pravidelného mazání. Výjimkou je randomizovaná studie s cyklizovaným hexapeptidem-9, která měla jak aktivní srovnání (retinol), tak nosič – peptid tam vyšel lépe než retinol, ale u počtu vrásek v koutku oka sahal jeho interval spolehlivosti od −4,38 až k −0,03, tedy prakticky k nule. Viz peptidy.

Kyselina hyaluronová. Tady je rozdíl mezi formami zásadní. Metaanalýza injekčního podání z 12 nalezených studií zpracovala 6 a našla zlepšení hydratace (SMD 1,34; 0,14–2,54) a jasu (0,51; 0,22–0,80), ale žádný významný účinek na pružnost (0,25; −0,20 až 0,70; p = 0,27). Metaanalýza ústního podání shrnula 7 randomizovaných studií se zlepšením hydratace, pružnosti a hloubky vrásek – ale bez významného účinku na pevnost, objem vrásek a ztrátu vody; hledala navíc jen v PubMedu a Google Scholaru, což je na systematický přehled málo. A randomizovaná studie na 87 ženách porovnala hydrolyzovaný kolagen s vitaminem C proti témuž s přidanou kyselinou hyaluronovou proti placebu po 16 týdnech: obojí zlepšilo hustotu škáry, texturu a závažnost vrásek, ale přidání kyseliny hyaluronové nepřineslo navíc nic – a ani jeden přípravek neovlivnil pružnost či hydrataci. Viz kyselina hyaluronová a kolagenové peptidy.

Glykace: co o ní v kůži víme a co ne. Průřezová studie u 113 dospělých změřila v séru jednotlivé produkty glykace a ultrazvukem s 22MHz sondou strukturu kůže na lícní kosti. Hustota škáry v osluněné oblasti korelovala záporně s pyrralinem (r = −0,547), tloušťka pokožky s karboxymethyl-lysinem (r = −0,402). Autoři sami nález označují za průzkumný a je to korelace, ne příčina.

A teď nález, který se v článcích o „anti-glykační péči“ necituje nikdy. Mendelovská randomizace na 423 999 účastnících UK Biobanky hledala příčinné vlivy na stárnutí obličeje. Vyšly: index tělesné hmotnosti (poměr šancí 1,054), poměr pasu a boků (1,056; 95% interval 1,023–1,091) a kouření (1,023; 1,007–1,039). U glykemických ukazatelů, alkoholu ani délky spánku se příčinný vliv na stárnutí obličeje neprokázal. To glykaci v kůži nevyvrací – ale znamená, že cesta „vysoký cukr → vrásky“ u člověka doložená není. Viz strava a pleť.

Co říct nemůžu. Nemám žádnou randomizovanou studii, která by ukázala, že nějaké sérum zpomaluje stárnutí – všechny citované léčebné studie měří zlepšení už poškozené kůže, ne rychlost jejího poškozování. Nemám důkaz, že změna v biopsii předpovídá, jak člověk bude vypadat: prokolagen I v retinolové studii vyšel z n = 4. Nemám metodu, jak měřit ochranu před viditelným světlem – přiznává to samotná mezinárodní odborná shoda. Nemám dlouhodobá srovnání jednotlivých kosmetických retinoidů proti sobě. A nemám čísla, ze kterých by se dalo spočítat, kolik z toho, co člověk vidí, dělá slunce a kolik čas – dělení „80: 20,“ které koluje po internetu, nemá v žádné z citovaných prací oporu.

Co říct můžu. Fotostárnutí je skutečné, měřitelné a prokazatelně oddělitelné od chronologického stárnutí – ukáže se na dvou místech téhož člověka. Ochrana před sluncem je jediné opatření s prevenčními daty: relativní šance 0,76 (0,59–0,98) po 4,5 letech. Tretinoin má nejlepší léčebná data, ale změny jsou řádu desetin bodu na hodnoticích stupnicích. Retinol u seniorů jemné vrásky zlepšil. Peptidy mají souhrnný účinek 0,27 a nesou ho hlavně tobolky. A kyselina hyaluronová v přímém srovnání ke kolagenu nepřidala nic.

Komu sedí a komu ne

Kdo je mladý a řeší, čím začít: opalovacím krémem. Je to jediná položka na téhle stránce, u které existuje randomizovaná prevenční studie. Vybírá se mezi chemickými filtry, oxidem zinečnatým a oxidem titaničitým hlavně podle toho, který přípravek si člověk skutečně bude mazat.

Kdo už má viditelné fotostárnutí: nejlepší data má tretinoin, tedy lék na předpis, s metaanalýzou 8 studií a 1 361 pacientů. Volně prodejnou obdobou je retinol nebo retinal, u nichž je důkazů méně.

Kdo retinoidy nesnáší: v citovaném přehledu 25 studií byla srovnávaná látka skoro vždy lépe snášená než tretinoin, i když ne vždy stejně účinná. Mírnější cesty jsou bakuchiol, niacinamid nebo kyselina glykolová.

Kdo má tmavší fototyp: ochrana se řeší jinak, protože UVA1 a viditelné světlo působí u tmavších fototypů silněji na pigment. V citované práci se navíc účinnost lišila i podle původu, nezávisle na fototypu. Viz melanin a fototypy.

Kdo prochází menopauzou: to je vlastní téma se samostatnou stránkou – menopauza a pleť.

Kdo kouří nebo žije ve městě: v citované mendelovské randomizaci vyšlo kouření jako příčinný vliv na stárnutí obličeje (poměr šancí 1,023). Ke znečištění viz znečištění a pleť.

Kdo si kupuje sérum s podrážděnou bariérou: napřed kožní bariéra. Retinoidy do porušené kůže nepatří.

Kdo čeká výsledek za měsíc: citované studie trvaly 16 týdnů až 2 roky.

S čím kombinovat

Co dává smysl:

• Postavit péči na fotoprotekci a všechno ostatní považovat za doplněk. Je to jediná položka s randomizovanou prevenční studií, relativní šance 0,76 (0,59–0,98)
• Vybrat jeden retinoid a dát mu půl roku. Citovaná studie s retinolem měřila po 24 týdnech, metaanalýza tretinoinu měla sledování až 2 roky
• Používat retinoid večer a fotoprotekci ráno. Ne kvůli módě, ale proto, že v citované retinolové studii se nanášelo večer a data platí pro takový režim
• Doplnit antioxidanty k filtru, ne místo něj. V citované studii s vitaminem C, E a kyselinou ferulovou šlo o přídavek k mikrojehličkování, ne o samostatnou léčbu
• Nekouřit a hlídat si tělesnou hmotnost. V mendelovské randomizaci na 423 999 lidech to byly jediné dva ověřené příčinné vlivy vedle poměru pasu a boků

Co je omyl:

• Kupovat podle slova „kolagen“ na obale. Kolagenu může být méně proto, že se míň tvoří, nebo proto, že se víc štěpí; tvrzení „podporuje kolagen“ neříká, který z těch dějů přípravek řeší. Viz kolagen
• Vrstvit šest účinných látek najednou. Přibývá dráždění, a podrážděná kůže se hůř maže pravidelně – a pravidelnost je u všech citovaných studií ta hlavní proměnná
• Brát in vitro nálezy za důkaz. Většina prací o inhibitorech MMP, exosomech, růstových faktorech i o antioxidantech končí v buněčné kultuře nebo u myší
• Přidávat kyselinu hyaluronovou ke kolagenu a čekat víc. V citované studii na 87 ženách přidání kyseliny hyaluronové nepřineslo nic navíc
• Spoléhat na SPF proti viditelnému světlu. Podle citované mezinárodní shody neexistuje ani dohodnutá metoda, jak takovou ochranu měřit

A jedna věta k odnesení: u stárnutí pleti rozhoduje víc to, čemu kůži nevystavujete, než to, co si na ni mažete.

Bezpečnost a regulace

Retinoidy dráždí a to není vedlejší nález, ale hlavní důvod, proč lidé přestávají. V citovaném systematickém přehledu 25 srovnávacích studií byla srovnávaná látka ve většině prací méně dráždivá a lépe snášená než tretinoin; autoři to označují za hlavní praktické omezení jeho použití.

V těhotenství a při kojení. Tretinoin je v Evropě lék na předpis a do těhotenství nepatří; u kosmetických retinoidů se v těhotenství standardně doporučuje se jim vyhnout a poradit se s lékařem. Bezpečná zůstává fotoprotekce a běžná hydratace.

Zákroky. V citované studii s vitaminem C se sérum kombinovalo s mikrojehličkováním a hlášené nežádoucí účinky byly mírné a přechodné. Ale zákrok znamená kontrolované poranění a u sklonu k pigmentaci nese vlastní riziko.

Ústní doplňky. V citované metaanalýze peptidů byly nežádoucí příhody minimální napříč studiemi, u kolagenových přípravků v citované šestnáctitýdenní studii také. Jenže 19 studií s 1 341 účastníky nemůže zachytit vzácnou závažnou příhodu a délka sledování byla u většiny prací několik měsíců.

Co se v „anti-aging“ kosmetice přeceňuje nejčastěji. Bezpečnostní profil látek jako glutathion, resveratrol, karnosin, ektoin nebo opravné enzymy DNA je v kosmetických koncentracích většinou nenápadný – problém není bezpečnost, ale chybějící klinická data.

A jedna nepříjemná poznámka. Fotoprotekce má prevenční data, ale i ta pocházejí z jediné komunitní studie s chybějící částí výsledků. To není důvod ji nepoužívat. Je to důvod nepřehánět, o kolik pomáhá.

Kde ji najdete

Stárnutí pleti nemá vlastní polici, má celé oddělení. Obal většinou neříká, který ze tří dějů – menší tvorba, větší štěpení, stárnoucí fibroblast – přípravek řeší.

Pod hesly na obalech: „anti-age“, „vyplnění vrásek“, „stimulace kolagenu“, „liftingový efekt“, „obnova pevnosti.“ Žádné z těch spojení nemá definovanou veličinu ani úřední zkoušku.

Ve složení stojí za pozornost tyhle skupiny:

Retinoidy – retinol, retinal, retinylestery, adapalen (v Evropě lék) a rostlinná obdoba bakuchiol. Podle citovaného přehledu má z kosmetických zástupců klinická data proti tretinoinu nejméně nejistá právě adapalen

UV filtry – chemické filtry, oxid zinečnatý, oxid titaničitý; doplňkově biologická fotoprotekce

Antioxidanty – vitamin C, kyselina ferulová, koenzym Q10, resveratrol, karnosin

Peptidy a signální látky – peptidy, měděné peptidy, růstové faktory, exosomy

Hydratace a objem – kyselina hyaluronová, niacinamid

Čeho si všímat:

Jestli je u tvrzení uvedená studie a jaký měla srovnávací preparát. Nosič a placebo nejsou totéž co druhá účinná látka

Jestli měla studii kontrolní skupinu. V citované práci s peptidem u očí bylo 22 lidí a žádná kontrola – takové číslo se dá vyrobit i mazáním samotného základu

Jestli se výsledek uvádí v bodech, nebo v procentech změny přístrojového měření. Přístroj je snáz posunout než vzhled

Časté mýty

„Za stárnutí pleti může z osmdesáti procent slunce.“ Tohle číslo v žádné z citovaných prací není. Doložený je jiný, skromnější nález: rozdíl mezi osluněnou a stíněnou kůží téhož člověka – ať už jde o pružná vlákna víčka proti hýždi, nebo o kolagen na tváři proti zadní straně ušního lalůčku. Že je rozdíl skutečný, doloženo je. Že je to čtyři pětiny, ne.

„Opalovací krém řeší jen spálení, ne stárnutí.“ Neřeší jen spálení. V nambourské studii na 903 dospělých neměla skupina s denním používáním po 4,5 letech zjistitelný přírůstek stárnutí kůže, proti skupině s používáním podle uvážení o 24 % méně (0,76; 0,59–0,98). Je to zatím jediná randomizovaná prevenční studie svého druhu a její horní hranice intervalu se blíží jedničce – ale jiná lepší data neexistují.

„SPF 50 mě chrání před vším.“ SPF popisuje ochranu před ultrafialovým zářením. Pro viditelné světlo neexistuje ani dohodnutá metoda měření – to výslovně přiznává citovaná mezinárodní odborná shoda ve svých 27 bodech. A v citované práci se účinnost proti UVA1 lišila i podle původu účastníků, nejen podle fototypu.

„Tenhle krém stimuluje kolagen.“ Kolagenu ubývá dvěma nezávislými cestami – menší tvorbou a větším štěpením matrixovými metaloproteinázami. Citovaný přehled navíc uvádí, že vnitřní a zevní podněty spouštějí různé metaloproteinázy. Tvrzení „stimuluje kolagen“ neříká, na kterou z těch cest přípravek míří, a obvykle to nevědí ani jeho autoři.

„V biopsii se ukázal nárůst prokolagenu, takže to funguje.“ V nejcitovanější retinolové studii šlo o prokolagen I s p = 0,049 při n = 4 a glykosaminoglykany při n = 6. Prokolagen není kolagen, kolagen není vzhled a čtyři vzorky nejsou důkaz mechanismu. Klinický nález té práce – zlepšení jemných vrásek – je pevný; ten biochemický je náznak.

„Cukr dělá vrásky.“ Glykace v kůži skutečně probíhá a AGE se v osluněné škáře pojí s nižší hustotou (r = −0,547 pro pyrralin v průřezové studii na 113 lidech). Ale v mendelovské randomizaci na 423 999 lidech se u glykemických ukazatelů příčinný vliv na stárnutí obličeje neprokázal, zatímco u kouření a tělesné hmotnosti ano. Mechanismus je pravděpodobný, příčinnost u člověka doložená není.

„Kyselina hyaluronová obnovuje objem kůže.“ V pleťovém krému ji drží povrchová vrstva. V citované metaanalýze injekčního podání zlepšila hydrataci a jas, ale pružnost ne (0,25; −0,20 až 0,70). A když se v šestnáctitýdenní studii přidala ke kolagenu s vitaminem C, nepřinesla proti kolagenu samotnému nic.

„Peptidy jsou nová generace retinolu.“ V metaanalýze 19 randomizovaných studií s 1 341 účastníky vyšel souhrnný účinek na vrásky 0,27 (p = 0,04) a v podskupinách ho nesly hlavně ústně užívané polypeptidy. Účinky na pružnost a hustotu kůže byly nekonzistentní. Jednotlivé „průlomové“ peptidové studie mívají dvacet lidí a žádnou kontrolní skupinu.